Pozn. č. 0: Původní verze článku byla otištěna v ZX Magazínu v roce 1995. Nyní byly některé části mírně stylisticky upraveny či upřesněny, zatím však není času doplnit novější informace.

Pozn. č. 1: V době svého vzniku byl SAM Coupé vnímán jako dokonalý stroj a jeho pověsti neuškodily ani drobné nesrovnalosti, např. zjištění, že MIDI spolupracuje se systémem jiným způsobem, než se očekávalo, nebo že první verze SAMDOSu musí být kvůli chybě v ROM namísto bootování spouštěna příkazem CALL. Rok 1990 a další léta již však byla ve znamení 16bitových strojů (Commodore AMIGA, Atari ST) a SAM byl s nimi stále více srovnáván. Osudový byl přitom pro SAMa již okamžik, kdy se firmě MGT nepodařilo zkompletovat dodávku pro předvánoční trh roku 1989...

Pozn. č. 2: Z dnešního pohledu se jako velký nedostatek SAMa jeví nekompatibilita se ZX Spectrem 128, ale na konci osmdesátých let minulého století byl za normu (normální ZX Spectrum) považován "gumák" či "plusko" 48K a doboví recenzenti paradoxně chválili SAMa, že pokud se např. her týče, je SAM více kompatibilní se ZXS 48K než +3. Autor tohoto článku si od počátku užíval programů pro ZX Spectrum 128 snadno portovaných na stránkování paměti a zvukový čip SAMa, vlastní ZXS 128+2(A) přitom "objevil" až před několika lety kvůli ohromnému množství ruských stodvacetiosmičkových programů (vč. fantastických utilit a her pro ZX Spectra s 256KB či 512KB paměti!), které už na SAMa převáděny nebyly.

Pozn. č. 3: Pokud si chcete přečíst první českou recenzi SAMíka, najdete ji přetištěnou u Bruxyho. S atmosférou a očekáváními v době vývoje SAMa se můžete seznámit na 51. stránce 50. čísla britského časopisu Crash z března 1988 (na webu www.crashonline.org.uk).

SAM Coupé - jaké to bylo, je a bude (pohled z poloviny devadesátých let)

V tomto článku hodlám čtenáře ZXM seznámit s počítačem SAM Coupé - "osmibitovou Amigou" a pravděpodobně nejlepším klonem ZX Spectra.

Historie vývoje SAMíka začíná v polovině 80. let, kdy pánové Alan Miles a Bruce Gordon, majitelé firmy MGT (Miles Gordon Technology), výrobce osvědčeného diskového řadiče Disciple (později +D), začali přemýšlet nad vývojem nástupce ZX Spectra 48K (nebyli sami, viz např. projekt Flare). Slovy pana Milese: chtěli, aby si nový počítač zachoval duch Spectra, ovšem zároveň vytvořil i svůj osobitý styl - tedy stroj plně kompatibilní se ZXS s plnohodnotnou grafikou a zvukem rovnajícím se šestnáctibitovému standardu Atari ST (na Amigu možná trochu pozapomněli).

Hardware navrhoval Gordon, software jim psali známí programátoři. Za Dr. Andy Wrightem (autor Beta Basicu) se šli původně poradit, jak zorganizovat grafiku, nakonec se dohodli, že napíše výkonný dialekt Basicu (v 32 KB ROM). Mezi základním programovým vybavením chtěli mít "trhák" - tím se měl stát program umožňující kvalitní práci s grafikou ve všech módech a barvách - napsal jej Švéd Bo Jangeborg (autor grafických programů Artist a her Fairlight). Při vývoji jim radilo mnoho spectristických profíků, příznivců i nadšenců, z těch v našich končinách nejznámějších uveďme např. Simona Goodwina či Davida Whittakera - jména mnohých si můžeme přečíst v úvodu základního manuálu k SAMovi.

V roce 1989 byl počítač konečně hotov a uveden do výroby. Pojmenovali jej SAM. Proč, to nechtěli říci, odpovídali: "Proč se počítač od Amstradu jmenuje Joyce?" - někteří si dodnes myslí, že jde o zkratku Spectrum Advanced Machine. Celý název počítače zní SAM Coupé, počítač se jmenuje Coupé a SAM je název jeho maskotu - sympatického robota. Firma MGT poukazovala v reklamě na kompatibilitu se ZXS, přítulnost k uživatelům, vhodnost pro vyučování, využití pro celou rodinu a nízkou cenu. Okamžitě se objevily uživatelské programy (nejdříve ty převedené ze ZXS - např. TASWORD 2), mnoho časopisů vydávaných na disketě. Firma Enigma Variations uvedla první hry napsané v assembleru (a nebyly špatné, s grafikou rovnající se "estéčkům"!). Pomýšlelo se na převod některých herních hitů (Ocean sliboval Stridera).

Došlo k navázáni četných obchodních kontaktů nejen v Evropě, ale např. i v Indii či až na Novém Zélandu. Sympatické na obchodní politice MGT bylo, že se neuzavírala "chudším" zemím (rozvojový svět a střední a východní Evropa). Proto můžeme SAMíky nalézt také v Pákistánu či v Polsku, Slovensku a České republice. Alan Miles si byl dobře vědom našich finančních možností (anebo také našeho pirátství?), a proto se v reklamách dealera MGT u nás (OASA602, pan Ota Luňák, později TRIBASE a ARXON) objevovala hesla "Originální programy pod 200 Kčs", což bylo ve srovnáni s originály v Anglii opravdu minimum.

Přicházely ovšemi také první potíže, nakonec vedoucí ke zrušení firmy. Co bylo jejich příčinou, pouze tuším. A. Miles nikdy nezmínil, kolik SAMů prodali, říkal pouze, že nehraje závod s čísly, ale s kvalitou. Ve své obchodní strategii předpokládal, žc majitel ZXS si raději koupí SAMa než hloupého (a drahého) 16bita. S tím by bylo možné souhlasit, pokud by se SAM začal vyrábět o pár let dříve. SAM přišel příliš pozdě. V MGT ovšem zpočátku konkurenci nespatřovala ani tak doma, jako například u nás (na anglické poměry příliš levné Amigy). Po prvních problémech firmy bylo pro majitele SAMů podstatné, že výroba nadále pokračovala u SAM Computers (SAMCO), firmy se stejným sídlem, stejnými šéfy a zaměstnanci jako MGT.

SAMCO stejně jako MGT poskytovala velkou podporu programátorům, proto mohly nadále vznikat kvalitní programy (text. editor, spreadsheet, CP/M) a hry (Prince of Persia). Založena byla softwareová pobočka fy SAMCO - REVELATION a začal být vydáván "firemní" diskový časopis NEWSDISK. Časopis vyšel 5x, pak přišel opět krach. Konec byl o to horší, že pánové Miles a Gordon dostali zákaz činnosti. Produkce přešla na novou firmu West Coast Computers, jejímž šéfem se stal Adrian Parker, známý již z Blue Alpha Electronics, která se SAMCO úzce spolupracovala (mám podezření, že WC a BA jsou stejní lidé).

Od té doby zpráv z Anglie ubývá (a West Coast neodpovídá na dopisy). Samovská scéna se dále rozvíjí, ovšem pravděpodobně kolem jiných subjektů (disk-magazíny) a nadšenců. Kupodivu stále vznikají nové kvalitní programy. Podle posledních zpráv z Internetu (pozn.: psáno na přelomu let 1994 - 95) West Coast stále existuje a jejich nejnovějším výrobkem je samovský harddisk. Dějiny SAMa na rozdíl od ZXS začaly později, jsou tedy kratší, avšak tím i bouřlivější. Troufám si tvrdit, že SAM coby mladší sourozenec ZX Spectra bude žít déle, neboť má nepoměrně více sil (velká pamět, harddisk, ...). Je možné, že SAM dožije déle i díky tomu, že četné neúspěchy MGT a spol. pomohly vytřídit (či vytříbit?) členstvo rodiny majitelů SAMů, takže je odolnější než rodina Spectristů, na které teprve útlum přichází. Jisté je, že výše uvedené zároveň ovšem odradilo i tisíci potenciálních kupců a výrobců software a doplňků pro SAMa.

Zanechme teď věštění a podívejme se raději SAMovi na zoubek neboli na a pod kapotu. Kapota je bílá a hranatá, stojí na čtyřech tmavě modrých nožkách. Když se podíváte zboku, můžete s troškou fantazie spatřit zkosený profil sportovního bouráku (nožky jsou kola) - název Coupé totiž znamená "dvoudveřová a dvousedadlová sportovní limuzína". Uprotřed mírně sešikmené střechy (či předního skla) sedí 72 tlačítková klávesnice made in TCHAI-WAN. Je stejně jako u ZXS membránová, pravděpodobně ale mnohem odolnější (problémy mohou nastat u vodičů, které svou neopatrností můžeme přelomit, na Tchaiwanu či v MGT zapomněli obrousit jednu ostrou hranu). Klávesnice má samozřejmě klávesy ze ZXS (jen ENTER se jmenuje RETURN), ale podobá se klávesnici PC XT (či Amstradu CPC6128). Některé klávesy jsou navíc, jiné jsou jen osamostatněné - ESC, TAB, CAPS, CNTRL, EDIT, DELETE, drobná havět ( - + _ " ; : , . ), INV; v samostaném bloku napravo od hlavního jsou kursorové šipky, tečka a funkční FO až F9. Řady kláves se snímají stejně jako u ZXS.

V přední části kapoty (místo reflektorů) jsou disketové jednotky (jako u Didaktiku Kompakt, ale pod klávesnicí). Standardní výbava SAMa je jen jedna, umístěná nalevo. Pokud chceme přidat druhou, nemusíme rozebírat SAMa, pouze vpravo odstraníme malý kryt, zasuneme jednotku a dotáhneme 2 šroubky. Disketová jednotka sestává z 3,5" mechaniky (HD) a řadiče (s obvodem 1772, zvládne pouze DD). Používají se diskety DD naformátované na 780KB. Diskový operační systém (8000 -15700 bajtů dle verze) se vždy natahuje z diskety, BOOTuje. Za základ DOSu použila MGT systém z Disciple a nazvala jej SAMDOS (nyní verze 2).

Pohlédněme na SAMa zezadu. Podle počtu konektorů je SAM skutečný tahoun a lze k němu připojit téměř cokoliv (zkuste opékač topinek). První konektor zprava přivádí napájení ze zdroje. V opačném směru a pak do TV je jím také veden obraz a zvuk mono. Vedle se nachází 20-pinový SCART konektor pro práci s obrazem a stereo zvukem. Dále je to zapínač/vypínač (ON/OFF), konektor světelného pera a výstup stereozvuku (nestandardně zapojen) dohromady a MIC/EAR známý ze ZXS. Na 64-pinovém expanzním eurokonektoru jsou vyvedeny všechny důležité signály, sběrnici procesoru Z80 nevyjímaje. Následuje červené tlačítko reset a myšoidní konektor. Konektor joysticku je standardní 9-pinový, jen nevyužité piny jsou použity ke snímání druhého joysticku. Přes tzv. rozbočovač můžeme tedy zapojit páky veselé dvě (odpovídají klávesám 1-5 a 6-0 = spectrácký Sinclair joystick). Přehlídku děr zakončují MIDI IN a MIDI OUT, které, pokud zrovna nemáme MIDI-nástroj, poslouží nám ke spojení 16 SAMíků do sítě. A na závěr tlačítko NMI (nepříliš kvalitní, neboť zakmitává - druhým, externím NMI se mi přitom podařilo stopnout každý program ze ZXS).

Po stranách SAMa nenalezneme nic. Jako luxusní sporťák nemá dveře a otvírá se zdvihem celé kapoty. Po jejím otevření toho však moc k vidění není: 1) mikroprocesor Z80B běžící na 6 Mhz, 2) ROM 32 KB obsahující BIOS, SAM Basic a bootovací rutinu, 3) RAM 256 KB s konektorem pro připojeni dalších 256 KB, 4) zvukový obvod Philips SAA 1099, 5) Motorola MC 1277P - má na starosti zobrazení, 6) ASIC - SAMovská ULA, čip naprogramovaný, nahrazující asi 100 obvodů, má na starosti stránkování paměti, práci s grafickými módy a barvami, magnetofon atd., 7) konektory již dříve popsané, 8) 2 prázdnoty se dvěma konektory pro disketové jednotky. Položíme-li SAMa střechou dolů, uvidíme černo, pár šroubků a štítek s údaji výrobce. Odlepíme-li jej, nalezneme díru a již zmíněný konektor pro 256 KB RAM (to abychom vždy nemuseli točit všemi šroubky, když chceme kolegovi didaktikáři ukázat, jak vypadá 256 KB).

Něco mi mezi standardní výbavou chybí, a sice Centronics a RS-232. Firma MGT ovšem od začátku prodávala interface COMMS obsahující obojí. Také je prodávala jednotlivě nebo v kombinaci s interface pro připojení externích disketových mechanik. OASA602 zabudovávala Centronics dovnitř.

A nyní výkonnost SAMova motoru: Obvod Z80B se od "áčka" liší pravděpodobně jen rychlostí 6 Mhz. V případě SAMa jej bohužel zpomaluje ASIC, když vytváří obraz. Proto pokud hodláme provádět náročné operace, je dobré obraz vypnout - pak SAM opravdu poběží na cca. 5.98 Mhz. Základní pamět je 256 KB. Pro seriózní práci je třeba 512 KB (ted trochu blábolím, až do svých 17 let jsem zcela seriózně pracoval se 48 KB - faktem ale je, že programy těch 512 KB využívají, možná spíše zneužívají). Jelikož Z80 pracuje pouze se 64 KB, je třeba stránkovat. 512 KB je rozděleno na 32 16-ti KB stránek a pracovní prostor Z80 do 4 sekcí po 16 KB - A (od 0 do16383), B (od 16384), C (od 32768) a D (od 49152). Stránkuje se buď do dolní (od sekce A) nebo do horní (od sekce C) části paměti a to tak, že vybraná stránka se uloží do sekce A či C a do sekce následující pak stránka o číslo větší. ROM je rozdělena na 2 části po 16 KB. ROMO se nastaví po zapnutí počitače a leží v sekci A. ROM1 (obsahuje měně používané rutiny) se zapíná až tehdy, je-li to potřeba, a to do sekce D (49152-65535). Samozřejmě, že lze obě ROM vypnout a nastránkovat všude RAM. V sekci A navíc můžeme zakázat zápis (to je výhodné pro emulaci Spectra). Ovšem není dobré se ROM vždy zbavovat, neboť je zde celá řada potřebných rutin a instrukce jsou rychlejší než v RAM (LDIR o 8%). Odlišně se pracuje se 4 MB externí paměti. Tyto se stránkují pouti do sekcí C a D po 16 KB.

Zvuk. ASIC obsahuje zvláštní část, která emuluje beeper. Ovšem to by bylo na stroj typu SAMa málo. Jako zvukový čip byl vybrán obvod SAA 1099 zn. Philips - 6 kanálů, 8 oktáv, stereo, mixéry, 32 řídících registrů. Zvukem je srovnatelný s AY, dokáže pěkně zahrát výšky, basy jsem tak pěkné neslyšel. SAA nepracuje se samply, přehrávají se pomocí něj na obdobném principu jako u AY. K přehrávání hudby z AY se užívá převodních programů (resp. tabulek).

Barev SAM vytvoří 128. Standardně se používá paleta 16 barev, které lze vybrat z těchto 128. Do kterékoliv pozice palety je možné uložit i 2 barvy - ty se pak střídavě zobrazuji ve zvoleném intervalu (flash per pixel). Na obrazovku můžeme dostat i všech 128 barev - jakékoliv pozici i celé paletě 16 lze od libovolné linky (0-191) přiřadit jinou barvu. Pomocí těchto možností pak v Basicu během chvilky vytvoříme efekty podobné (troufám si říci úplně stejné) mnohým demům. Existuje zařízení KALEIDOSCOPE, které umožňuje zobrazit přes 32000 barev. K nám se bohužel nedostalo. Ale i na obyčejném SAMíkovi získáme např. až 8256 barev - za použití techniky interlace (tj. přepínání, nebo - chcete-li -prokládáním 2 obrazovek). Ovšem k tomu je třeba mít kvalitní obraz a dobré oči.

Grafické módy obsáhne SAM čtyři. MODE 1 je klasické Spectrum. MODE 2 tvoří podobné dvoubarevné atributy, ovšem v buňce 8x1 bod, grafika pak zabírá 6144 bajtů pixelů a 6144 bajtů atributů. MODE 3 má rozlišení 512x192 bodů se čtyřmi barvami (24576 B). MODE 4 = 256x192 se 16 barvami (také 24 KB). Použitím interlace dostaneme 256x384 nebo 512x384 bod - pro normální práci je to však většinou neupotřebitelné. Přirozeně i ve všech módech lze plně pracovat s barevnou paletou, takže např. v MODE 1, 2 a 4 můžeme mít na každé řádce jiných 16 barev (v MODE 3 pak 4 barvy). Podobně jako barvy lze i grafické módy na jakékoliv lince přepínat (např. v textové hře vidíme obrázek v 16 barvách a pod ním text v 85 znacích na řádek). Obraz je možno mit v paměti v jakékoliv stránce (MODE 3 a 4 zabírají 2 stránky), nemusí tedy nutně blokovat část pracovního prostoru 64 KB. Hodláme-li psát do obrazovky, jen si ji na chvíli nastránkujeme. Je příjemné koukat na plně barevné obrázky - problémy nastanou, pokud jimi chceme zahýbat (pomoci LDIRů celý obraz odskroluje za dlouhých pár vteřin). Bruce Gordon dokonce jednu chvíli uvažoval o předělání ASICu - chtěl jej vybavit blitterem, sprajty a 4096 barvami, ale nápad zavrhl jako finančně neuskutečnitelný. Šikovní programátoři si ovšem poradili, vždycky se přece neposouvá celý obraz a také máme přepínání obrazovek), takže vznikají i hry s grafikou v MODE 4.

Právě jste dočetli (skromný) výčet všech doposud známých a zjistěných vlastností SAMa. Doufám ovšem, že pár vymožeností se před námi ještě skrývá, takže třeba za pár let ... objeví někdo nový grafický mód - podobně jako Spectristé vykoumali, že ZXS umí MODE 2). Již byl např. objeven hardwareový scrolling - ovšem pouze v jednom směru (a z ukázky usuzuji, že není využitelný v normálních programech). Nechme se překvapit.

Když už jsem vše tak růžovoučko vymaloval, musím to trochu pocákat. Právě všemocný ASIC je nejproklínanějším samovským "bohem". Viděl jsem už několik, jež vypověděli poslušnost, a slyšel jsem o jednom, co si usmyslel, že bude ukazovat 64 barev (ale nevím jistě, zda-li je právě on na vině). Pokud se něco takového stane, SAM ztrácí zrak (obraz) a můžeme jej uložit odpočívat. Zatím nevím, bohužel, o žádné firmičce v Německu, která by přivezla čerstvý ASIC a chromého SAMíka vyléčila. Prozatím s ním musíte asi až do Anglie. Dalším kamenem úrazu je výše uvedený problém s kšandami od klávesnice. Nepříjemnosti způsobují některé disketové jednotky - zůstane-li v nich při renetu disketa, mohou být narušena data (mí SAMové tohleto nedělají), tento problém však může být technicky odstraněn.

Ku zvýšeni možností SAMíka existuje expanzní konektor a spousta mezixichtů (na rozdíl od omezeného ZX Spectra totiž SAM uznává 65536 portů). Už jsem zmínil Centronics, RS-232, externí diskový řadič, rozšíření paměti (po 1 MB) a Kaleidoscope. Zatímco první tři se mezi Samisty vyskytují, čtvrtý mírně rozšiřuje, poslední asi vlastní pouze několik šfastlivců v Anglii. S Kaleidoscopem umí spolupracovat i samovský VIDEODIGITISER. Dále existuje MESSENGER, usnadňující přenos programů ze ZXS; COMMUNICATOR, modem (nezabírá RS-232, je to samostatný interface); a posledním výrobkem, o kterém jsem se doslechl, je samovský harddisk. Fa Blue Alpha vyráběla Sound Sampler (možná kvalitní, ale bez dobrého software) a myš (byl to ale jen emulátor joysticku). Pravou myš uvedla na trh o něco později SAMCO - ani ta však vlastně nebyla úplně pravá, SAMCO použila typ z jiných počítačů - do myšího konektoru jí lze zapojit přes interface.

Jakpak tohle vše provozovat současně? Vše najednou asi nelze (leda s extra-napájením), ale čtyři zařízení ano - pomocí rozbočovače - SAMBUSu. Zdá se ovšem, že SAMCO jeho možnosti přecenila, pokud totiž obsadíte všechny jeho 4 konektory, můžou nastat (mně zatím blíže neznámé) problémy. Vhodnými experimenty (změna pořadí zapojení) lze na problém vyzrát. Druhým důvodem, proč si SAMBUS opatřit, jsou zabudované hodiny reálného času.

Jelikož mezi Samisty je řada osvědčených kutilů ex-ZXS, vznikla řada dalších doplňkú - VOX interface (hlasový-mluvící), PAULA (pro přehrávání samplů z Amigy), AY interface, paralelní s obvodem 8255AC (je rychlejší než 8255 v UR-4). Někteří bastleři prý jsou nespokojení s řadičem harddisku, který zvládne jen pár stovek megabajtů, a proto si postavili vlastní - např. IDE-disk přes rozhraní Centronics. A perličku na závěr - jistý Ital zhotovil rukavice pro virtuální realitu - zapojení na jednom konektoru joysticku snímá jen prsty, na obou pak celou dlaň (to musí být určité slavný český vynálezce Jára Cimrman!!!).